=> na světě je cca 5500 druhů vážek, v ČR pouze +/- 72druhů
=>řád vážek se dělí na 3podřády Anisoptera (různokřídlice) + Zygoptera (stejnokřídlice)
=> kromě těchto dvou podřádů existují ještě 2druhy podřádu Anisozygoptera (třetí podřád), vyskytující se pouze v Himalajích a Japonsku
=> Anisoptera/různokřídlice – při klidovém stavu vážky skládají křídla mimo tělo, Zygoptera/stejnokřídlice skládají svá křídla ke svému tělu
=> Anisoptera/různokřídlice – mohou pohybovat křídly na střídačku (tzn. jedno křídlo je nahoře, ve stejném čase je druhé křídlo dole ) nebo synchronizovaně jako ptáci (obě křídla nahoře, obě křídla dole), Zygoptera/stejnokřídlice umí používat křídla pouze na střídačku.
=> jak můžete číst výše, Anisoptera jsou lepšími letci nejen kvůli větším možnostem využívat křídla při letu, ale rovněž že mají těžiště těla uprostřed mezi křídly, tím pádem mohou rychleji měnit směr, prudce zastavit v letu atd.
=> frekvence pohybu křídel vážky je max. 30úderů za sec/přesto patří k nejrychlejšímu hmyzu(mohou krátkodobě letět až 96km/h)
=> raketový pohyb larev je způsoben zpětným rázem, kdy voda je prudce vystříknuta z anální dutiny, mladé larvy dýchají celým povrchem těla
=> samičky, které nemají kladélka (Gomphidae/klínatkovití nebo Libellulidae/vážkovití) kladou vajíčka i za letu a to i z výšky 4metrů (prostě bombardéry 
=> všechny evropské vážky žijí pouze jednu sezonu, pouze rod Sympecma přežívaní zimu jako dospělý jedinec
=> pro samičky, které kladou vajíčka pod vodou, sameček vytvoří vzduchovou bublinu, která samičku chrání před vodním hmyzem a dovoluje jí dýchat
=> Calopteryx/motýlice vydrží při kladení vajíček pod vodou i 123minut (Miller 1995)
=> největší evropskou vážkou je Cordulegastes heros (až 97mm) (Páskovec velký), nejmenší evropskou vážkou je Sympetrum danae (Vážka tmavá)
=> největším evropským šídélkem je Calopteryx virgo (Motýlice obecná), nejmenším evropským šídelkem je Nehalennia speciosa (Šídélko lesklé)
