Makrofotografie přírody a vážky

Na základě Vašich emailových dotazů, které posíláte a týkají se jak jinak než fotografování vážek, jsem 3 nejčastější přenesl do článků. Ty v následujících dnech zveřejním v blogu webu. Patří sem zde tyto témata:

1. kdy se vydat na vážky
2. jak na vážky v letu
3. jaký zvolit makroobjektiv

Všechny mám již pro Vás zpracovány, dnes se zaměříme na téma, kdy se vydat na fotografování vážek.

Časně ráno v trávě můžeme narazit na spousty znehybněných hmyzáků, kteří jsou po chladnějších nocích zcela nebo alespoň částečně podchlazeni. Z toho plyne i orosení hmyzu. Jedinci mají na svém těle drobné kuličky rosy, které jsou pěkným zpestřením ráno pořízených fotografií. Čím dříve se na ně vydáte tím lépe, nejvhodnější je dorazit na lokaci pár desítek minut před východem slunce nebo před momentem, kdy na Vámi vybranou louku dopadne sluneční svit. To může být právě se zpožděním v případech, kdy mezi vycházejícím sluncem a loukou stojí v cestě kus lesa, který vrhá na louku svůj dlouhý stín. Tam dochází k procesu oteplování travnatého porostu s určitým zpožděním. Těch zvolených pár desítek minut předstihu zmiňuji kvůli nalezení vhodného objektu pro focení a k vybalení a přípravě foto techniky.

Vážky přespávají hluboko v trávě, čím je později a teplota stoupá pozvolna nahoru, tím slunce vrhá svůj sluneční svit hlouběji do travnatého porostu a vážky pomalu lezou na vrcholky trávy. Jednak cítí sluneční teplo a současně hledají nejvyšší místo, aby mohly vzlétnout, samozřejmě, že mluvíme o těch co létají. Malá šidélka, aby byla aktivní, potřebují obvykle teplotu kolem 12-14°C, větší šídla až 18°C, což však není 100%ním pravidlem.

Pokud hmyz při raním brouzdání trávou vyplašíme, což se často přihodí, nejčastější reakcí je puštění se trávy bez ohledu kam a jak dopadnou. Reakce puštění se stébla trávy (u motýlic) může následovat jednak leknutím se stínu, tak i rozechvěním hmyzákova okolí. Chybou je být zbrklý při usazovaní stativu, doporučuji při jeho stavění vypnout spěch a v klidu stativ či monopol usadit v jeho blízkosti. U vážek, šidélek a šídlatek se puštění se stébla bát nemusíme, na druhou stranu jejich obranná reakce je schování se za stéblo trávy a v horším případě pomalé sesouvaní směrem dolů k zemi. Reakce šídla na vyrušení je odlet, žádné výše zmíněné kompromisy. Pokud vyplašíte šidélko, popoletí Vám maximálně o pár desítek centimetrů a můžete pokračovat v jeho focení, vážka popoletí pár metrů a pokud vyplašíte šídlo, většinou zakotví někde na stromě nebo odletí mimo Váš dosah.

Kde vlastně vážky najdete? Záleží, který druh vážky hledáte, některé jsou ve stromech, na tyhle můžete s focením rovnou zapomenout, takže nezbývá, než se vydat na druhy, které spí v travnatém porostu u řek a na loukách. Motýlice spí převážně ve vysoké trávě sedíc v horizontální poloze na nějakém listu trávy. Šidélka a šídlatky se rovněž zdržují spíše u země obklopeni travinou, ale zde se už často setkáme s jedinci, kteří přespávají v horní polovině vysokých stébel trav. Setrvávají v horizontální i vertikální poloze. Stejná situace platí pro vážky. Šídla přespávají z fotografického hlediska na dosti nepěkných místech, v husté trávě či dolních větvích stromů, pouze vertikální poloha.

Brzo ráno, v tzv. zlatou hodinku a později, nás příjemně potěší krásné světlo. Není ostré a má nádhernou barvu. Po 8-9té ranní se však pomalu mění na ostré a člověk se musí smířit s relativně horším světlem. Ale není důvod zoufat.

Nejčastěji ráno narazíme na líhnutí vážek, to probíhá i během dopoledne, v odpoledních hodinách jde spíše o výjimku, ale stává se. Zaleží na druzích vážek i na počasí (slunce, teplota). Nejpozději jsem natrefil na líhnutí šídla modrého, které se dralo ze svlečky kolem 17té hodiny, obloha byla celý den mírně pod mrakem. Některé druhy šídel se derou na svět i v noci, ráno po nich můžete najít jen prázdné svlečky. Nejvíce zaznamenávám hromadné líhnutí  v období května až července, opět platí, že záleží na druzích, počasí či lokaci. Šídla královská se nejvíce líhnou počátkem června, šídla modrá v půli července. Toto období se může posouvat i v závislosti, jestli je teplé či chladné jaro a léto.

11tá dopolední, konečně se ve světě vážek začíná něco dít, šídla jsou již plně aktivní, šidélka i vážky začínají klást, kopulovat, lovení a souboje vážek o svá teritoria jsou v plném proudu. Zhruba do 14té hodiny je opravdu na co se dívat. V této době se aktivně zaměřuji na hledání kladení a kopulování šídel a šidélek.

,,V poledne se nefotí,, Velmi častá poznámka, kterou musím vyvrátit. Je pravda, že světlo je v poledne velmi ostré (zejména v letních měsících), ale když se podívám zpět, tak ty nejlepší akční fotky ze světa vážek u mě vznikaly právě kolem horkého poledne, kdy se něco dělo. Proto, i když je obloha bez mráčků a slunce naplno hřeje, zůstávám na lokaci a setrvávám ve vyhledávání vhodných objektů.

Šídlo královské ráno naleznete v trávě nebo na okolním porostu do cca 0,5m výšky.

Velmi vhodné na focení vážek (nejen) při kladení je slunečná modrá obloha s mráčky. Vážky jsou nazývány ,,děti slunce,, tzn. že jsou aktivní hlavně když svítí sluníčko. Toho můžete využít ke sledování kam usednou, počkáme než slunce bude pomalu zalézat za mrak a tehdy zmáčkněme spoušť, tzn. těsně předtím, než slunce zaleze zcela za mrak zhotovíme snímek. Světlo těch pár vteřin není tak ostré a máme navíc zachycenu pěknou akci.

Určitě jste si již někdy říkali, že šídlo je neustále ve vzduchu a není možné ho ulovit jak sedí. Jak šídlo královské tak modré začíná posedávat od 15té hodiny odpolední. Můžete ho zastihnout na rákosí či větvích okolních stromů. A dalo by se říci, alespoň to je má zkušenost, že od této doby jsou Vaše šance na sedící šídlo největší. Pokud chcete fotit šídlo i během dne, naskytne se Vám mnohokrát šance je zachytit letící ve vzduchu, o tom pár slov příště.

Samostatnou kapitolou na focení je večerní světlo, které se velmi podobá rannímu. A v případě že počkáte na hodinku dvě před západem, stejně jako ráno lze vykouzlit nádherně zbarvené fotografie. Nevýhodou je, že v tomto období nejsou vážky tolik klidné jako v ranních hodinách a musíte za nimi více pobíhat. Ale při troše trpělivosti dosáhnete kýženého úspěchu.

Problémem focení v kteroukoliv denní dobu je vítr. Pokud vidím, že fouká, focení odkládám. Pokud máte digitální fotoaparát, můžete to alespoň zkusit, s analogovým tělem máte volno. Často se mi stává, že vítr není od 5 do 7mé ranní, potom začne foukat. Rovněž není řešení se při větru uchýlit k focení do pískovny či lomu, vítr se tam naopak může pěkně točit a mnohdy máte ještě horší větrné podmínky než na volném prostranství.

Co se zataženou oblohou…, nefouká, ale není světlo. I tehdy se můžete na vážky vydat, ale úspěšnost nebude taková, jako za slunečné oblohy. Nejprve jde o to, aby jste vůbec nějakou vážku našli, nejsou totiž tolik aktivní a je třeba trpělivosti je v trávě najít. Kromě toho, že fotky díky světlu budou příliš ploché, je potřeba si v těchto podmínkách pomáhat externím zdrojem světla. Ale to už je na další samostatný článek.

Příspěvek blogu má tagy: Canon EF 180mm f/3.5L Macro USM, článek, článek pro začatečníky, info, kdy se vydat na vážky, Vaše dotazy