Čeština‎English日本語

Malá hloubka ostrosti v makrosvětě flóry, květin, keřů a pavučin
Vážky České republiky | Odonata - vážky, šídla, páskovci, klínatky, lesklice, motýlice, šídlatky a šidélka
TOP 20 - Výběr mých nejlepších fotografií
Makrofotografie hmyzu, motýli, brouci, pestřenky, koníci a další tvorové z říše hmyzu
Zoo zvířata, ptáci, savci, srnky a zejména rosničky

Jak na vážky v letu

Srpen 10th, 2011

II. díl povídání pro začínající nadšence fotografování vážek zahrnuje podkapitolu o focení vážek v jejich letu. Naleznete zde informace o jejich chování a nechybí část technická, tj. jakou zvolit techniku.

Klíčovou věcí, aby jste nějakou letící vážku vůbec vyfotili, je chvilkové setrvání vážky v letu na jednom místě, takové malé letové zastávky. Někdy vážky zastávky nedělají, jindy zase ano a to je chvíle, kdy to zkusit právě s letovkami.

Aeshna cyanea letící

Výborný druh na focení letovek je Aeshna affinis – šídlo rákosní. Toto šídlo s pravidelností setrvává ve vzduchu na místě i 2 sekundy, Anax imperator  – šídlo královské nebo Aeshna cyanea  – šídlo modré, mají obvyklé zastávky kolem sekundy jedné. Nemůžu říci, že Anax se lépe fotí než Aeshny, zaleží i na konkrétních kusech, na které narazíte. Velkou váhu hraje počasí, slunečno a teplo jsou základní předpoklady pro focení vážek všeobecně, u letovek to platí dvojnásob. Pokud se zrovna ve vzduchu nezastavují, pro mě osobně je nemá smysl fotit. V této době se Vám může povést jeden snímek za 30 minut a ještě budete mít výhrady. Když narazíte na pózující, pěkně zastavující se šídlo, obvykle, kdy jindy, když to nejméně čekáte, tak klidně dáte i 20 ostrých fotek za 10minut. Vše má své výjimky a dá se narazit na pózující šídla, které se před Vámi zastaví i na delší časový interval, až kolem 5 sekund. Těchto 5 sekund nemusí vyloženě znamenat, že bude setrvávat v jednom bodě, ale že občas popoletí vzduchem o centimetr vedle. Tehdy se Vám snadněji podaří rychle přeostřit, než kdyby tohle nedělalo.

Ideální je stav, kdy šídlo opisuje stejnou dráhu letu. Výhodou je krátká dráha kdy nemusíte dlouho čekat, než se bude opět vracet zpět. To je výhoda u šídel (královské, modré), dráha letu je obvykle od 5 do 10 metrů. U páskovce je letový okruh i pár desítek metrů, v tomto případě se Vám páskovec většinou ztratí z očí a musíte ho na jeho zpáteční cestě hledat, kde se opět vynoří. Středně dlouhou dráhu opisují i lesklice. Na rozdíl od toho vážky, například vážka čtyřskvrnná nebo vážka tmavá, se kolem Vás pohybuje nepravidelnými trasami, které jsou od okruhů šídel hodně vzdáleny. Zde je velká šance, že se bude v určitých bodech své nepravidelné trasy zastavovat, doba stání v letu je kolem 2-3 sekundy s šancí, že na další sekundu popoletí ve vzduchu opět o kousek vedle. Vážky, zejména rodu Sympetrum, rovněž setrvávají ve vzduchu na jednom místě a to v případech, že ji vyrušíte na týčícím se stéble trávy. Tyto vážky mají tendenci se vracet na stejná místa, tudíž při vyrušení vylétne cca o 20 cm nad stéblo, čeká nějakou tu sekundu ve vzduchu (na jednom místě) jaká další bude Vaše reakce a v případě, že se necítí ohroženy, se po pár sekundách vrací na stejné stéblo.

Clonu nastavte klidně co nejnižší s ohledem na vzdálenost pozadí od místa letu, kde šídlo fotíte. Většinou dávám 2,8 až 4. ISO dle světelných podmínek, nejčastěji hodnota 200. Ostření manuální. Zkoušel jsem již i autofokus, ale procento úspěchu správného zaostření se blížilo nule. Blesk nepoužívám. Fotím tak, aby slunce svítilo na plochu šídla, kterou právě fotím. Pokud to umožňuje prostředí, vyberu si takovou pozici, kde pozadí bude mít pěknou barvu, určitou kresbu pozadí a pěkné světlo. Šídla většinou létají při slunečném počasí od 10hod do 16hod, šídlo modré plachtí vzduchem i ve stínu, tzn. i v brzkých ranních hodinách či pozdních večerních (od 7 mé ranní a večer do 20 té).

Pokud šídlo/vážka dělá ony letové zastávky, v klidu Vám stačí pomalé tělo s 3snímky/sek (Canon EOS 5D Mark II). Osobně používám 1 až 2 zmačknutí spouště, to stačí aby se Vám snímek povedl. Jestli vážka nezastavuje nebo dělá zastávky příliš krátké, můžete zkusit štěstí např. s rychlým Canonem EOS 7D a střílet 8 snímků za sekundu na místo, kde šídlo právě prolétává svůj okruh, i to je řešení.

Jaký objektiv je pro tuto činnost ideální? I když, spíše než objektiv, řekl bych jaké ohnisko? Mluvím teď o full framu (FF), zde nejkratší ohnisko volím 150mm. Když neberu v úvahu FF či crop, osvědčilo se mít nasazený rozsah ohnisek od 150 do 240 mm. Šídla a vážky se obvykle nechají fotit od vzdálenosti 50 až 100 cm od objektivu. Občas jsou šídla natolik zvědavá, že v klidu pokoří i 30 cm vzdálenost.  Jeden den se mi fotilo se 180 kou (na FF) naprosto skvěle, při dalším focení, kdy mi šídlo doslova lezlo před objektiv bych ocenil kratší ohnisko s kratší minimální zaoostřovací vzdáleností objektivu.

Pro Vaši představu uvádím minimální zaoostřovací vzdálenosti makroobjektivů (MFD) … tj, u pravých zrcadlovek je to vzdálenost od čipu/filmu až po objekt, kdy Vám objektiv umožní na co nejkratší vzdálenost zaostřit. V této vzdálenosti dosáhnete co největšího poměru zvětšení, které tyto makroobjetivy umí a to je 1:1. Laicky řečeno, 1cm na čipu = 1cm v reálu. Vše co bude dále od Vašeho objektivu nad tuto míru MFD, bude vzdálenější jako makru takovému a vážka bude v hledáčku menší a menší.  Pro info, když od zmíněné MFD odečtete délku objektivu + malou mezeru mezi čipem a koncem objektivu, až pak dostanete pracovní vzdálenost Vašeho objektivu, tj. minimální vzdálenost mezi hmyzem a přední čočkou objektivu, kdy lze zaostřit.

  • Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM – 31 cm
  • Canon EF 100mm f/2.8L Macro IS USM – 30 cm
  • Canon EF 180mm f/3.5L Macro USM – 48 cm
  • Sigma 105 mm F2.8 EX DG MACRO – 31,3 cm
  • Sigma 150 mm F2.8 EX APO DG HSM – 38 cm
  • Sigma 180 mm F3.5 APO MACRO DG EX IF HSM – 46 cm
  • Tamron AF SP 90mm F/2.8 Di pro Nikon Macro 1:1 – 29 cm
  • Tamron AF SP 180mm F/3.5 Di pro Canon LD Asp.FEC (IF) Macro – 47 cm

Pokud se nacházíte v prostředí, které není příliš líbivé a máte volbu přehození objektivu, volte objektiv s co nejvíce úzkým zorným úhlem pro méně rušivé pozadí. Tj. co nejdelší ohnisko co máte po ruce.

Kratší ohniska než 90 mm nezmiňuji, jelikož je neberu jako ideální skla na fotografování hmyzu, na letovky už vůbec ne. Minimální zaostřovací vzdálenost je u těchto ohnisek okolo 20 – 25 cm. V opačném případě nejsou zde uvedeny příklady teleobjektivů (200 mm a výše), s kterýma lze rovněž fotit letovky, i s kombinací makro příslušenství jako jsou mezikroužky či makropředsádky.

Konec tohoto povídání je trošku více technický, než jsem původně chtěl. Tahle část měla být až k třetímu článku v pořadí a to jaký objektiv zvolit pro makrofotografii. Letovky nejsou ani tolik o té technice. Daleko větší zásluhu na tom má Vaše trpělivost a soustředěnost při zachycování tohoto okamžiku, kdy vážka na chvíli vyhodí rychlost a zařadí neutrál.

Přeji Vám hodně štěstí při pořizování takových to záběrů.

Více letovek ať už šídel či vážek naleznete v galerii vážek.

Příspěvek blogu má tagy: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

14 komentářů k “Jak na vážky v letu”

  1. Tomsur napsal:

    Tak som sa dočkal 🙂 dík za pekný článoček. Som rád že mi potvrdil môj spôsob fotenia, len tomu treba venovať viac času a zohnať si spolupracujúce šidlo.

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Ahoj Laco, myslím, že to posledně zmíněné hraje největší roli 😀 Už jsem zkoušel mít na sobě různé barvy trička, že bych ho zaujal, ale žádná barva nefunguje. Ještě možnost jak ho zaujmout, vzít sebou hafanicu 😉

    [Odpověď]

    Tomsur Odpověď:

    😆 tak to by som mohol skúsiť

    [Odpověď]

  2. Martin Č. napsal:

    Já už se chystám dlouho sepsat (nyní „konkurenční“) návod, ale ve stručnosti – vetšina z mých stovek vážčích letovek byla 300stovkou, některé i s 1.4XTC (=420mm), AF používám kdykoliv to jde (což pravda není tak často, ale jsou situace, kdy to je v poho). Jinak dobré počtení,
    čus, Martin

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Martine, až budeš mít sepsáno, tak sem klidně nahoď link, ať zde máme pohled na letovky ještě z dalšího úhlu.
    Budu se těšit 😉 Ahoj

    [Odpověď]

    Martin Č. Odpověď:

    Tak si mne vyprovokoval – dík, já s tím furt váhal a dělal jiné aktuálnější věci.
    tu je moje dílko, spáchal jsem to v angličtině (a bude to na etapy)

    How to photograph flying dragonflies – part I. – http://www.dragonflies.cz/?p=886

    ahoj

    Martin

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Super Martine, těším se na další díly 😉 ahoj

    [Odpověď]

  3. Michal Samec napsal:

    Ahoj Martine,počtení je super a pomůže jak začátečníkovi tak pokročilému fotografovi.Já sám fotím ohniskem 180 a zatím mi to plně vyhovuje a na letovky je to podle mě nejlepší volba.Pár se mi jich už celkem podařilo a doufám že ještě podaří 🙂 a ještě k článku: podle mě nej druh na letovky se mi jeví Aeshna mixta,tady na Droužkovicích jich bývá hodně a výborně spolupracují 🙂 Jinak minulý týden jsem měl políčeno na Grandise,ale ten vůbec spolupracovat nechtěl,což jen potvrzuje tvá slova,že nejdůležitější je dobrá vážka na spolupráci 🙂 Rád jsem si početl.Měj se fajn a dobré světlo.Michal

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Ahoj Michale, A.mixta mi nikdy moc nějak nepózovala, narazil jsem asi na špatné kusy 🙂 Naposledy jsem pozoroval A.isosceles, ale vůbec nezastavovala, zcela bez šance. 180ka je na makro vůbec výborné ohnisko 😀
    Jsem rád, že se dobře četlo… ahoj

    [Odpověď]

  4. Honza napsal:

    Ahoj. Pěkný článek. Akorát té trpělivosti tolik nutné pro letovky kdybych měl více. Ahoj, H.

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Ahoj, je třeba trénovat 😉

    [Odpověď]

  5. michal napsal:

    Ahoj, poradíte mi někdo, kde se dočíst více o vážkách, abych věděl, co vlastně fotím?

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Ahoj Michale. Pokud chcete to nejlepší, tak doporučuji Vážky České republiky od Dana Bárty a Aleše Dolného (kde ji koupit najdete v komentářích). Taky je dobrá knížka VÁŽKY – výzkum a ochrana od Lubomír Hanel a Jiří Zelený, ta oproti prvně zmíněné postrádá skeny vážek a velké množství fotografií, tolik nutné pro determinaci. Každopádně pokud se zkombinuje s internetem, může velmi dobře posloužit. Jedna z možností je zkusit atlas vážek tady na webu… různokřídlice a stejnokřídlice.

    [Odpověď]

    michal Odpověď:

    Dík moc 🙂

    [Odpověď]

Vložit komentář

ATLAS českých vážek & jakou vážku máte na fotografii

Anisoptera

Anisoptera

Zygoptera

Zygoptera

Poradna

Poradna