CzechEnglish

Malá hloubka ostrosti v makrosvětě flóry, květin, keřů a pavučin
Vážky České republiky | Odonata - vážky, šídla, páskovci, klínatky, lesklice, motýlice, šídlatky a šidélka
TOP 20 - Výběr mých nejlepších fotografií
Makrofotografie hmyzu, motýli, brouci, pestřenky, koníci a další tvorové z říše hmyzu
Zoo zvířata, ptáci, savci, srnky a zejména rosničky

Proč jsou vážky tak zdatní letci? …a update atlasu

Červenec 22nd, 2011

Zcela náhodou jsem narazil na netu na článek, který vysvětluje problematiku, proč jsou vážky tak zdatnými letci. Kdo se alespoň trochu zajímá o vážky, již se někdy dočetl, že frekvence pohybu jejich křídel je kolem 30 kmitů za sekundu a i při této nízké frekvenci patří mezi nejrychlejší létající hmyz, některé zdroje uvádí, že jsou přímo nejrychlejším létajícím hmyzem planety. Vysvětlení níže…

Aeshna cyanea

,,Letci doslova všestranní – Mnohé vážky dokážou ve vzduchu vskutku podivuhodné věci. Nejenže zvládnou změnit směr letu takřka na místě, ale některé z nich umí létat také pozpátku, bočně či nahoru a dolů, aniž by přitom měnily polohu celého těla. Mohou se pohybovat i pouze prostřednictvím jednoho páru křídel či využívat jednoduše plachtění. Dokážou tedy napodobit takřka všechny lidské létající stroje – od tryskáče k vrtulníku až po větroň či rogalo. Za tyto své schopnosti vděčí vážky zcela unikátnímu způsobu „pohonu“ křídel. Svaly, které uvádějí do pohybu jednotlivá křídla, jsou na sobě takřka nezávislé a vážky tak mohou pohybovat každým křídlem zvlášť, a měnit tak směr a rychlost letu prakticky v jakémkoliv okamžiku.

Inspirace vážkami – Záhada, která dlouho nedávala vědcům spát, však souvisí ještě s jinou jejich zvláštní schopností.  Svými blanitými křídly mávají vážky s překvapivě nízkou frekvencí, pouze 20x–40x za sekundu (komár musí za stejnou dobu máchnout křídlem až 1000x!). Jak je tedy možné, že se těžká vážka udrží ve vzduchu? Odpověď lze podle odborníků na aerodynamiku z Washingtonské univerzity hledat v žilkování jejich křídel. Husté žilky vytvářejí na každém křídle až 3000 políček, která způsobují, že povrch křídla není hladký, ale zvlněný. Na modelu, který Abel Vargas vytvořil spolu se svými kolegy podle vážky šídla modrého (Aeschna cyanea), se ukázalo, že právě mikrocirkulace vzduchu v drobných komůrkách vytvořených žilkami dodává letu vážky potřebný vztlak. Dělali tedy doposud konstruktéři chybu, když se snažili docílit dokonale hladkého, aerodynamického tvaru křídel letadel? Výzkum letových schopností hmyzu jistě v  budoucnu přinese ještě mnohá další překvapení a inspiraci.,,

Celý článek naleznete na webu 21. století.

sameček

Cordulegaster boltoni

sameček

Sympetrum depressiusculum

Sympetrum depressiusculum - samička

Sympetrum depressiusculum

Updatuji atlas o tyto dva druhy vážek, Cordulegaster boltoni | páskovec kroužkovaný, vzácný druh Moravy a Sympetrum depressiusculum | vážka rumělková, velmi vzácný druh České republiky. Fota (celkem 5ks) dávám jen do atlasu jako dokumentační snímky.

Příspěvek blogu má tagy: , , , , , , , , , , ,

10 komentářů k “Proč jsou vážky tak zdatní letci? …a update atlasu”

  1. Honza napsal:

    Moc pěkné. Ahoj, H.

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    čau Honzo, ta letovka je z archívu, mám i nové nezpracované, ale jsou všechny celkem stejné/podobné. Jinak za ty nové druhy jsem rád, však to znáš 🙂

    [Odpověď]

    Honza Odpověď:

    Ahoj. Fotky samozřejmě moc pěkné, ale myslel jsem především ten článek. Je to moc fajn se dozvědět něco nového, zvláštního … . Ahoj, H.

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    … článek vidím jako zajímavý a poučný. Ahoj

    [Odpověď]

  2. .. hoj, já tyhle zajímavosti miluju, příroda je nevyčerpatelná studnice zázraků a byli bychom bláhoví, kdybychom se z nich neměli zájem poučit .. kde jinde hledat odpovědi na otázky ??

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    ahoj, naprostý souhlas, máme se kde a čím inspirovat, hlavně si nebrat příklad třeba z kukačky 😆

    [Odpověď]

  3. .. a gratuluji k novým kouskům 😉

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    díky, … ještě bych letos rád A. junceu, loni jsem nenatrefil ani kus 😕 Ostatní druhy si rád nechám na další roky…

    [Odpověď]

  4. milan napsal:

    konečně asi pravda, frekvence pohybu křídel 30 za vteřinu, v jiných článcích včetně Wikipedie opisují, že za minutu. 🙁

    [Odpověď]

    Martin Pustelník Odpověď:

    Máte pravdu, ve Wikipedii je opravdu zmíňka 30 mávnutí za minutu 🙂 to by bylo hodně pomalé. Wikipedii a celý internet je třeba brát s rezervou, nevím, jestli to stále platí, ale na Wikipedii mohl dělat úpravy kdokoliv… pak to tam taky tak vypadá.

    [Odpověď]

Vložit komentář

ATLAS českých vážek & jakou vážku máte na fotografii

Anisoptera

Anisoptera

Zygoptera

Zygoptera

Poradna

Poradna