Čtvrtek, Leden 7th, 2010
Území Vátých písků, které je uznáno jako Národní přírodní památka tvoří okolo železniční tratě bezlesé protipožární pásy. Ty byly vytvořeny v 19tém století jako ochrana při provozu parních lokomotiv na tomto úseku. Pás je široký něco málo přes 50m a moc zelené trávy tam nenajdete, naopak převládající barvou je hnědá. Proto mě při brouzdání této části v těsné blízkosti kolejí potěšila svou náladou celkem fotogenická travina…
Pondělí, Prosinec 21st, 2009
První foto… mlhavé svítání z hukvaldské obory, druhé… hlaváč lesklý vápnomilný z lomu Kamenárka ve společnosti rozchodníka bílého a poslední slovo má měřík trsnatý, domorodec našich lesů a hájů.
Středa, Červenec 29th, 2009
Tak dnes trošku z jiného soudku… doporučuji se odsednout cca metr od monitoru nebo jak ho najít je zahledět se do nekonečna… vidíte ho?
Snažil jsem se ho tou rostlinkou (hlaváčem) trošku pošimrat pod nosem, aby měl důvod chtít kýchnout a otevřít tu svou pusu … červenou část tvoří rozchodník bílý a bílou vápencová skála, musel jsem se pousmát, co umí namalovat příroda. Hlaváč dnes už bude mít fialový květ, takže při další návštěvě Štramberka zkusím udělat aktuálnější snímek…
Neděle, Červenec 19th, 2009
Hlaváč lesklý vápnomilný patří do kriticky ohrožených druhů Červeného seznamu, kategorie C1. Červený seznam slouží jako teoretický podklad k ochraně genofondu, stanovující stupeň ohrožení jednotlivých druhů. Kategorie C1 označuje nejvyšší stupeň ohrožení, nalezneme tam pouze velmi vzácné a ohrožené taxony s výskytem na jednu, nebo velmi málo místních populací, kde stav se pohybuje pod 10% dřívějšího zastoupení.
Hlaváče lesklého najdeme na vápenitých a kamenitých stráních. Více fotek s hlaváčem naleznete v odkazu pod fotkou.
Pondělí, Červenec 13th, 2009
Zaběr pochází z vápencové skály, na které rostl sytě červený druh rozchodníku (Rozchodník bílý | Sedum album L.). Rostlinka vlevo je hlaváč lesklý vápnomilný | Scabiosa lucida subsp. calcicola, je to ta samá rostlina, kterou můžete vidět na fotce níže s jasoněm, ale tam je již rozkvetlá. Scéna není nijak aranžovaná. Další fotky s rozchodníkem přidám ještě v průběhu následujících dnů, …mimo jiné.
Mějte pohodový vstup do nového týdne.
Pátek, Červenec 10th, 2009
V ještě staré verzi tohoto webu jsem se o tomto motýlu párkrát zmínil, avšak s novým blogem/webem jsem celý blog 2008 pohřbil. Takže si dovoluji níže připomenout pár mých komentářů o starších fotkách, když už dnes vkládám fotku tohoto druhu. Snímek dneška je však aktuální.
Foto č.1 Na této fotce můžete vidět hodně mladého jedince, na zadečku má uvízlou celkem podstatnou část kukly, křídla zatím ještě nenarovnaná, vlhká, právě dochází k jejím schnutím. V této fázi vylučuje motýl hnědé mekonium, s nádechem červené barvy, což je jakýsi odpadní produkt metabolismu během vývoje kukly. Kukla je červenohnědá a je ojíněná modrobílým práškem.
Foto č.2 a 3 Páření jasoně červenookého. U fotky č.2 svou váhou tento kopulující pár ohnul stonek bodláku tak jak jej vidíte, snímek není nijak pootočen. Jedinec níže na obou snímcích je sameček, má chlupatější tělíčko.
Foto č.4 Jasoň červenooký / Parnassius apollo, cca hodinku až dvě po vylíhnutí. Tento druh se vyskytuje ve vápencových oblastech, konkrétně tento případ je ze štramberského lomu. Tento motýl je vázán na xenotermní stanoviště, to musí ,,udržovat,, ovce, kozy nebo kamzíci, aby nedocházelo k zarůstaní rostlin úzce potravně specializovaných housenek. Létá od června do srpna, je to heliofilní druh, tzn. létá v době největšího slunečního svitu.
foto č.1
foto č.2
foto č.3
foto č.4
© Copyright Martin Pustelník 2005-2010. All rights reserved. For any using of photography and text ask author.
Jakékoliv použítí fotografií či textů bez svolení autora není dovoleno.
kód Dorian Podulka grafika a koncept Martin Pustelník
RSS článků
and RSS Komentářů.
