Čtvrtek, Leden 19th, 2012
Na prázdné svlečky na květech leknínů jsem loni narazil několikrát. Ne vždy líhnutí na leknínech končí jak by mělo, i díky tomu jak jsou květy nízko nad vodou. Stačí, aby se vítr do nich více opřel a šídlo má křídla natolik smočené, že není schopné ani normálně vzlétnout. V horších případech skončí ve vodě celé a je potravou vodních predátorů jako jsou třeba znakoplavky. Tomuhle šídlu přírodní podmínky přály a vzlétlo v pořádku.
Sobota, Únor 27th, 2010
Na prvním snímku vidíte mladého surfaře čekajícího na svém prkně na správnou vlnu… jedná se o samečka, můžete ho poznat podle žlutohnědého vaku na svém hrdle. Druhý snímek pochází už z jiného dne, poté co jsem pomalu kráčel do vody za plavoucí rosničkou s očekáváním, že mi popluje se usadit na nějaký pěkný leknínový list, ubíral si to sameček po dně směrem k břehu jezírka, kde se snažil dostat z vody ven. Což byla jedna z lepších možností k focení, jelikož nejčastější reakcí při nebezpečí je ponořit se ke kořenům leknínu a vodní fauny, které rosničce poskytují bezpečný úkryt nebo zanoření se do bláta na dně, kde vyčkává než se vše kolem uklidní, to může trvat i pár desítek minut. Třetí snímek zachycuje ranní rosničku spící na rakosí, v pozadí ranní slunce pomalu osvětluje scenérii kolem.
Mějte pěkný víkend a naviděnou v příštím týdnu.
Pondělí, Srpen 24th, 2009
Vodouch stříbřitý, jeden z nejjedovatějších pavouků v ČR (některé zdroje uvádí nejjedovatější), navíc je to jediný druh pavouka na světě, který žije trvale pod vodou. Sameček, viz foto, je vyjímečně větší (tělo 10-15mm) než samička (cca 9mm), což u pavouků není častým jevem. Pavouk neumí vstřebávat kyslík obsažený ve vodě, proto si mezi rostlinami pod vodou vytvoří jakousi horizontální plachetku, pod kterou si nosí vzduchové bubliny. Vyleze na hladinu, otočí se, zkříží zadní nohy a chloupky na zadečku zachytí při zanoření vzduch (vzduchovou bublinu), kterou si zavleče pod vyrobenou plachetku. Tuto činnost opakuje tolikrát, dokud nemá vytvořený dostatečný prostor pro své činnosti, jako svlékání, přijímání potravy atd. Toto obydlí mu vydrží týdny až měsíce, kyslík však musí pravidelně doplňovat. Doporučuji shlédnout film Microcosmos, kde tento druh má vyhraněných pár minut svého života, velmi zajímavé. Tento druh nalezneme v tůních, bažinách, kanálech a rybnících. Ikdyž se jedná o jednoho z nejjedovatějších pavouků, jedu nemá mnoho, proto při proražení lidské kůže nezpůsobí více bolesti než vosa. Živí se rybím plůdkem, pulci a vodním hmyzem.
Do atlasu přidán druh Aeshna grandis | šídlo velké
Další foto vodoucha tentokrát na výšku zde.
Pondělí, Květen 11th, 2009
Listy leknínů nabyly po zimě fialových barev, rosničky ale zůstaly pořád zelené 
Normálně klidná hladina vodního jezírka se pod větrem měnila v rozbouřený záliv. Při cloně 4 mi oči rosničky ujížděly mimo rovinu ostrosti, ještě že se právě probudila a na pár minut mi zapózovala. Přidávám i jednu z boku, těsně předtím než skočila pod vodní hladinu.
měsíční
sopečná
yellowy
© Copyright Martin Pustelník 2005-2012. All rights reserved. For any using of photography and text contact author.
Jakékoliv použítí fotografií či textů bez svolení autora není dovoleno.
implementace Dorian Podulka grafika a koncept Martin Pustelník
RSS článků
and RSS Komentářů.
Od 1.1.2011
