Příspěvky blogu, téma: ‘pavouk’
Matr1x III
Pátek, Říjen 30th, 2009
ISO 500, clona 5, čas 1/80, v ruce s objektivem Sigma 150mm hodnota pod kritickou mezí udržitelnosti, mlha nechtěla ustoupit, tma jako v pytli (míněno po fotografické stránce) a vítr foukal a foukal, nezbývalo než cvakat a doufat, že alespoň něco vyjde a člověk se trefí do okamžiku, když se pavučina alespoň na chvíli ve větru zastaví. Navíc na slunce jsem nemohl čekat, 7má ranní už odbyla a musel jsem do práce, ten den mlha povolila až po 9té hodině, ještě bych si tedy dlouho počkal 
Křižák obecný | Araneus diadematus (Clerck, 1757)
Úterý, Září 1st, 2009
Váté písky II – …dopoledne se vyvíjelo slibně, slunce pěkně svítilo a rosa v přízemních pavučinách začínala mizet. Kolem 11té, zatím co Honza s Pavlem fotili kudlanky jsem objevil cca 80cm nad zemí křižáka obecného (viz foto).
Formulace dvoření křižáka obecného z wikipedie mě celkem pobavila
,,Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek – brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje.,,
Váté písky jsou lokalitou v oblasti Bzenecké dobravy, VP lemují z obou stran železniční trať Přerov-Břeclav, plocha je široká cca 60metrů na obě strany tratě a dlouhá 5,5km. Kromě celkem často projíždějících vlaků se Vaté písky jevily jako osamocené místo, kromě jednoho traktoristy jsme nenatrefili celé dopoledne ani na nohu. Situace se však změnila odpoledne…
Vodouch stříbřitý | Argyroneta aquatica (Clerck, 1758)
Pondělí, Srpen 24th, 2009
Vodouch stříbřitý, jeden z nejjedovatějších pavouků v ČR (některé zdroje uvádí nejjedovatější), navíc je to jediný druh pavouka na světě, který žije trvale pod vodou. Sameček, viz foto, je vyjímečně větší (tělo 10-15mm) než samička (cca 9mm), což u pavouků není častým jevem. Pavouk neumí vstřebávat kyslík obsažený ve vodě, proto si mezi rostlinami pod vodou vytvoří jakousi horizontální plachetku, pod kterou si nosí vzduchové bubliny. Vyleze na hladinu, otočí se, zkříží zadní nohy a chloupky na zadečku zachytí při zanoření vzduch (vzduchovou bublinu), kterou si zavleče pod vyrobenou plachetku. Tuto činnost opakuje tolikrát, dokud nemá vytvořený dostatečný prostor pro své činnosti, jako svlékání, přijímání potravy atd. Toto obydlí mu vydrží týdny až měsíce, kyslík však musí pravidelně doplňovat. Doporučuji shlédnout film Microcosmos, kde tento druh má vyhraněných pár minut svého života, velmi zajímavé. Tento druh nalezneme v tůních, bažinách, kanálech a rybnících. Ikdyž se jedná o jednoho z nejjedovatějších pavouků, jedu nemá mnoho, proto při proražení lidské kůže nezpůsobí více bolesti než vosa. Živí se rybím plůdkem, pulci a vodním hmyzem.
Do atlasu přidán druh Aeshna grandis | šídlo velké
Další foto vodoucha tentokrát na výšku zde.
Matr1x II – Vyvolený
Pátek, Květen 22nd, 2009
Dneska jsem chvíli hledal na internetu o jaký druh pavouků níže se jedná. Vím, že jde o křížáky, ale jestli je to křižák obecný, mramorovaný, rákosní nebo proužkovaný bych měl vědět během dneška (snad)… zatím to vidím na rákosního nebo mramorovaného, ikdyž na oné louce se vyskytují min. tihle zmínění.
Tenhle malý samotář se držel mimo hlavní skupinu a spal/přebýval bokem od ostatních.
